„Raději byste milovali víc, a tím víc trpěli, nebo milovali míň a o to míň trpěli? Domnívám se, že to je jediná skutečná otázka…“

- Jediný příběh (str. 11)

Touto větou začíná Jediný příběh; příběh o lásce, úzkostech, vztahu dvou rozdílných bytostí, o alkoholu a vášni. Jedná se o knihu, která vás vtáhne, nepustí a rozhodně na ni jen tak nezapomenete, protože se jedná o skvělý román z pera mistra Juliana Barnese.

Příběh se odehrává v 60. letech minulého století a my, jako čtenáři, sledujeme příběh devatenáctiletého Paula, který miluje tenis a rád si tento sport chodí zahrát na kurty ve Vesnici, kde se také setká s šarmantní a starší ženou Susan, která mladého studenta ihned očaruje, a to nejen svým tenisovým talentem. Oba se do sebe zamilují a ukazují, že v lásce nezáleží na věku. Je ovšem v pořádku mít v devatenácti letech vztah se čtyřicetiletou ženou, která je ještě navíc společensky výše postavená?  

Příběh mapuje právě milostný příběh této dvojice s různými překážkami – ať už se jedná o manžela Susan nebo o Paulovu rodinu, která v vztah odsuzuje, či o to, jak se na tento románek dívá tehdejší britská společnost. Sám čtenář si vybere, zda bude milence podporovat nebo nenávidět.

V příběhu se střídají různé časové linky; nejdříve můžeme vidět prohlubování vztahu, které střídají milostné hrátky a posléze i různé dialogy mezi hlavními aktéry a jejich kamarády. Obzvláště zajímavá mi přišla v příběhu postava Joan, která příběhu dodala na lehkém anglickém humoru. Luštění křížovek, gin a psy v příběhu nechybí a dodávají mu na lehkosti.

Postupně ale sledujeme také zvrat, kdy Susan propadá stále více a více k alkoholu a vidíme, jak vztah postupně vadne. Na druhé straně se však díváme na neustálý Paulův zájem a boj o svou drahou a o jakýsi pud vše zachránit. Toto všechno Barnes servíruje svým neotřelým stylem psaní, který každého čtenáře zaujme.

Toto byla má třetí kniha od tohoto Brita a dozajista do byla nejlepší, co jsem od tohoto autora četl. Barnese čtu vždy v létě, v loni jsem četl Než potkala mě, a ještě rok předtím Roviny života. Opět jsem se v této knize setkal s motivem lásky a vášně, která je zde ovšem v cela jiné formě – v daleko surovější a hmotnější. Příběh v sobě (mimo jiné) nese mnoho a mnoho úvah, ať už se jedná nad úvahami nad společností, láskou, citem nebo alkoholem, popřípadě sexem…

Autor se také dotýká tématu domácího násilí, které do příběhu „dobře zapadá“ a my tak můžeme vidět skvělý kontrast mezi poblázněnou dvojicí mladého muže a starší ženy, která je do sebe velmi zamilovaná a despotickým a horlivým manželem, který o Susan neprojevuje zájem, přesto se bojí její ztráty. To vše je zabaleno ve skvělém vyprávění a popisu Juliana Barnese…

Jediné, co bych příběhu vytknul byla třetí část. Totiž, celou dobu je příběh vyprávěn prostřednictvím Paula (přezdívaného Susan a dalšími jako Sam Paul). Poslední část nám ale vypráví sám vypravěč, který do příběhu sice vnáší zcela jiný pohled, ovšem, (v malé míře) kazí celkový dojem z příběhu. Za mě možná škoda.

Jediný příběh je opravdu dobrý, vypilovaný a překrásný příběh ze 60. let minulého století, který ukáže pravou lásku, nabídne pohled do britské společnosti a jistým způsobem vás i rozčílí. Provede vás různými tématy: láska, peníze, alkohol deprese, rady a závist.

V loňském roce jsem četl Než potkala mě, příběh o zamilovanosti staršího muže do herečky. Téma lásky bylo v tomto příběhu silné, avšak tato knihy předčila veškerá má očekávání! Hodnotím ji čtyřmi hvězdami a opravdu doporučuji! Julian Barnes zaujme, pohladí po duši a vy jste nuceni stále a stále o příběhu přemýšlet, jelikož vám dá mnoho otázek…

Hodnocení: 95 %

Julian BARNES: Jediný příběh (The Only Storie, 2018)

Odeon (Světová knihovna), červenec 2019