Když před dvěma lety vyšla kniha Ta přede mnou, nevěnoval jsem jí moc pozornost, i když byla vidět skoro na všech sociálních sítích a všichni o ní mluvili jako o knize, kterou si prostě musíte přečíst! Však, známe to. S odstupem času jsem se ke knize dostal, ovšem, můj názor na ni je krapet odlišný…

Emma je v posledních týdnech uzavřená do sebe, přepadli ji ozbrojení lupiči, které vyrušila, když vykrádali její byt a možná ji i znásilnili. Jane naopak přišla o dítě a snaží se začít znovu, s čistým štítem. Obě dvě chtějí změnit bydliště a jejich úmysl je zavede do tajemného a zvláštního domu architekta Matthewsa na Folgade Street.

Dům působí velmi zvláštně, stejně, jako samotný majitel a architekt. Abyste mohli v domě bydlet, musíte dodržovat nad dvě stě různých pravidel. To ale není jediná podivnost na tomto domě; musíte si vystačit s málem – žádné knihy, doplňky, závěsy ani polštáře. Pokud vás ani toto neodradí, musíte vyplnit rozsáhlý formulář a pokud projdete, setkáte se se samotným majitelem a ten, pokud vás vybere, tak se do domu můžete nastěhovat.

Emma si dům ihned zamiluje a Jane taky. Ovšem, postupem času, Jane zjistí jednu věc, která ji nemile překvapí. Žije v domě, kde byla nalezena mrtvola, druhá protagonistka příběhu Emma. Jane tato záhada nedá spát a pouští se do rozplétání záhady.

Oba příběhy, jak ten Emmy, tak Jane, mají hodně společného, do obou se zamiluje architekt pan Matthews, jehož minulost také není růžová, oběma koupí stejné dárky a pozve na stejné večeře. Přesto byla ta před Jane trochu jiná.

Musím říci, že Ta přede mnou mi přišla hodně zvláštní. První čtvrtina knihy byla de facto o ničem; dozvíme se zde, jak dům na Folgade Street vypadá, co se hlavním hrdinkám v minulosti stalo a zkráceně, začátek je pomalý a zdlouhavý. Kapitoly se střídají v závislosti na vypravěčce. Příběh buď vypráví Emma v minulosti nebo Jane v přítomnosti. Oba příběhy jsou skoro stejné, ale i tak hodně odlišné.

Mně se na příběhu nelíbila ta snadná předvídatelnost a ze začátku styl, jakým je celý příběh psaný. Do knihy jsem se začetl, od poloviny jsem zhruba věděl, kdo Emmu zavraždil a co si budeme, čtení jsem chtěl na začátku vzdát. Příběh je postaven na vážně skvělém základu, ovšem, dalo by se z něj vytěžit mnohem více.

Děj místy působí hodně překombinovaně, místy chybí nějaká ta pointa, která by třeba zmátla čtenáře. Co se mi na druhou stranu na knize líbilo, byla postava Emmy, která je hodně záhadná a časová linka s ní byla zajímavá a místy i příjemně překvapivá. Do samého konce neznáme pravdu, ta je odhalována hezky pomalu a čtenáři si tak může pomalu utvářet obrázek o jedné z protagonistek.

V příběhu vystupuje malé množství postav, což je rozhodně plus a charaktery některých z nich jsou zajímavé. Jedná se o ten typ knihy, který si přečtete a za pár týdnů nevíte, o čem kniha pojednávala, na druhou stranu si s knihou odpočinete (poté, co vás děj hodně vtáhne). 😉

Kdyby kniha měla kratší začátek a lepší gradaci, určitě by byla sakra dobrá, ale někomu třeba ten styl psaní sedne, bohužel, u mě kniha nezabodovala, ale určitě zkusím druhou knihu od autora. Uvidíme…

Hodnocení: 60 %

J. P. DELANEY: Ta přede mnou (The Girl Before, 2017)

EMG (Ikar), 2017