Román italské spisovatelky Eleny Ferrante zavádí čtenáře do chudinské čtvrti, jí dobře známé Neapole. Příběh je líčen dívkou (respektive ženou) Elenou Gracovou, která sepisuje příběh o životním kamarádství s Raffaellou Cerullovou, řečenou Lilou. V jejich dětství je zakořeněno vše – tužby, zloby, ale i tajemství. Jaká vlastně Lila je a kdo z nich je ta geniální?

Když Eleně zazvoní telefon, netuší, kdo se skrývá na jeho druhém konci. Okamžitě, jak uslyší hlas dotyčného, je jí jasné, že se něco stalo. Rino jí oznamuje, že se jeho matka Raffaella ztratila a nevrátila se domů. Eleně je to vlastně jedno a celkem se ji uleví, když zjistí, že Rino nevolá kvůli penězům. Řekne mu, že mu nemůže pomoc a zavěsí telefon. Poté udělá jednu věc – sedne k počítači a začne psát. Začne psát příběh o kamarádství s Lilou a zavádí nás tak do Neapole, do padesátých let minulého století.

Elena a Lila jsou dvě kamarádky, které vyrůstají v chudinské čtvrti italské Neapole. Chodí spolu ven, do školy, hrají si venku a mají svá tajemství, která si svěřují jen mezi sebou. Už od raného dětství se ale Eleně zdá, že je Lila jiná, že je zvláštní, ale nijak to neřeší. Obě milují čtení, povídají si o románech, co přečetly a vášnivě rozebírají hochy – zejména své sousedy. Obě mají rády pověry, přesněji pověry o tajemném a zlém donu Achillovi. Postupně obě rostou a Elena, jelikož se učí dobře, může postoupit do měšťanky, kdežto Lila tuto výsadu mít nemůže…

Elena začne okamžitě studovat, sama se mění, její tělo vstupuje do puberty a na obzoru se objevují první chlapci, první neštěstí a první dětské zásnuby. Lila je ovšem jiná, i když nemůže studovat, stále se učí sama – řečtinu, latinu, italštinu a její kamarádka se jí ve všem snaží vyrovnat a být jako ona. Společně si v učení pomáhají, stále čtou společně knihy a debatují o svých hrdinech. Do jejich životů se prolínají další postavy – Sarratorovi, Pelusovi nebo Scannovi. Život děvčat ale není jednoduchý. Jejich rodiny si musí škudlit každou korunu a Elenině matce se nelíbí, že její dcera studuje a chodí do školy namísto toho, aby doma pomáhala.

Lila je ovšem jiná; pomáhá doma, dělá vše, co se jí řekne a brzy si najde i chlapce, kterého miluje. Do jejího života se ovšem dostane i další kluk, který ji chce a může její rodině dát velký obnos peněz, jenže Lila má srdce pro jiného a nehodlá se ho vzdát. Nakonec ale tlaku podlehne a zasnoubí se. Bude ovšem ve vztahu šťastná? A co život Eleny, kam ten se bude ubírat? A kdo nakonec získá její srdce?

Styl, jakým je román Geniální přítelkyně psán, se nevidí jen tak někdy. Já osobně jsem se nikdy nesetkal s tím, že by nějaké dílo bylo psáno tak poutavě, čtivě a geniálně, jako je tomu právě zde. Při čtení knihy se skutečně procházíte po Neapoli, prožíváte všechny životní bitvy Eleny a Lily a postupně se stáváte jejich součástí.

Já jsem se do příběhu začetl až na potřetí, protože (jak jsem psal na svůj Instagram) jsem stále nedokázal pochopit to, proč je kniha tak oblíbená. Vše se změnilo, když jsem došel do poloviny knihy a nemohl jsem se od ní odpoutat. Jediné, co mi na knize vadilo byla jména, která se mi už na konci neskutečně pletla a já jsem se musel neustále vracet na začátek a říkat si, kdo je kdo.

Geniální přítelkyně je knihou, na kterou budete neustále myslet, budete mít sto chutí ji číst i v noci, jen abyste věděli, jak osudy naší dvojice budou pokračovat. Já jsem to měl po celou dobu čtení stejné – nemohl jsem se odtrhnout! Příběh je psán strhujícím vyprávění, kdy se vám jména Eleny a Lily vryjí do srdce a charakteristiky postav jsou mistrné už od první stránky.

Příběh je založen na útržcích vzpomínek Eleny Grecové o její kamarádce a dalších jejích přátelích, ale také o láskách a tajnostech. Hlavní myšlenka je ale jiná, než se na první pohled zdá – totiž ukázat, jaká vlastně Raffaella Cerrulová je a proč odešla od svého syna, od rodiny a zametla po sobě všechny stopy… Možná škoda, že nečteme to, co si myslí Lila a vše je popisováno jen z pohledu oné „geniální přítelkyně“.

Elena Ferrante napsala svěží román v krásném prostředím Neapole, kdy při čtení chodíte do cukráren a do zelinářství a jednoduše chcete prožít příběh s hlavními hrdinkami. Já se neskutečně těším na další pokračování této tetralogie.

Ferrantinu přítelkyni hodnotím velmi kladně. Jediné, co se mi na knize nelíbí jsou jména postav, které se hodně často pletou, a to samé příjmení, jelikož, když nečtete dost pozorně, máte pak v celém příběhu ohromný zmatek. Pokud máte rádi ságy, popisy a Neapol, tak po této knize určitě sáhněte! Ohromně doporučuji!

Hodnocení 90 %

Elena FERRANTE: Geniální přítelkyně (L’amica geniale, 2011)

Prostor, 2016