KNIŽNÍ TIPY | Knihy jako dělané na podzimní čtení
21.10.20Konečně tady je takové to pravé podzimní počasí, které mám opravdu rád. Teplé svetry, čaj nebo dobrá káva, deka a samozřejmě nějaká dobrá kniha. Navíc, korona pořád řádí, takže nějaká dobrá literatura přijde zkrátka vhod. Na podzim mám rád knihy, které mě zaujmou hned na první dobrou a jejich čtení je pro mě potěšením. Takže jsem Vám sepsal několik tipů na knihy, které byste si mohli přečíst…
* * * * *
Harry Potter a kámen mudrců
Kniha, kterou bych dokázal číst přes celý rok stále dokola, ale vždy se k ní vracím na konci roku; na podzim anebo na Vánoce. Příběh o mladém čaroději s jizvou na čele zná snad každý, však je to taky již dvacet let jedna z nejlepších fantasy sérií na světě. Kámen mudrců je ovšem takovou pohádkou, kterou si každý zamiluje, i když znám par lidí, kteří HP nikdy nečetli a dělají se jim osypky po vyslovení tohoto jména.
První kniha ze série je psána lehce, je to pohádkový příběh, kdy se poprvé dostáváme do Bradavic, poprvé se setkáváme s Harrym, Hermionou nebo Ronem a zažíváme s nimi všelijaká dobrodružství. Já jsem tento příběh četl hodněkrát a vždy mi přijde něčím jedinečný a úžasný; celý ten kouzelný svět se Vám vryje do paměti a stránky budete hltat jednu za druhou! Na podzim ideál, jak pro mladé, tak dospělé čtenáře!
Podle skutečného příběhu
Asi by byl hřích, kdybych tady nezmínil knihu od mé nejoblíbenější francouzské prozaičky Delphine de Vigan. Tato kniha byla mou první Odeonkou, co jsem přečetl a byl to příběh, který mi ukázal svět jinak a zároveň jsem měl silné mrazení po celou dobu čtení. Spisovatelku Delphine začne ovlivňovat tajemná žena (v příběhu nazývána jako L.), který jí život převrátí naruby. Po celou dobu čtení na Vás působí úžasná gradace, styl, jakým tato autorka píše Vás bude bavit ihned od první stránky a Vy si stále jen říkáte, co přijde dál.
Delfína píše skutečně vynikající knihy, které jsou lehké, některé i krátké a dokážou mimořádně zaujmout, jelikož jazyk, kterým tato autorka píše, je zcela originální a velmi jemný. Ve svých krátkých prózách dokáže rozehrát na pár stranách příběh, jež se vám zaryje hluboko do paměti (jako například v knihách Ani později ani jinde nebo Vděk). Nikdy jsem nepoznal žádnou autorku, která by psala takto silně a i elegantně! Ideální kniha na dlouhé podzimní večery, která je fakt moc dobrá!
Jih proti severu
I já mám rád historické knihy. Někdy v sedmé třídě jsem narazil na jedinečný román americké spisovatelky Margaret Mitchellové, která mě zaujala a doslova jsem ji přelouskal, ani nevím jak. Příběh z americké občanské války a boje o otrokářství nám ukazuje Spojené státy z jiné perspektivy. Dramatický a silný milostný příběh Scarlett O'Harové a Rhetta Butlera dojímal i provokoval celé generace čtenářů a dodnes si udržuje přízeň širokého publika.
Kniha Vám ukáže celu válku z jiného pohledu, mísí se v ní nenávist, láska i pochopení, což dělá z příběhu něco jedinečného. Dýchá na Vás tehdejší doba, pořád čekáte nějaký zvrat a dojímáte se nad vypilovanými dialogy, které jsou součástí příběhu.
Tato sága je rozhodně na delší čtení, musíte si ji vychutnávat a vsadím se, že po prvním přečtení se k ní budete mile rádi vracet!
Květy z půdy
Velmi depresivní knižní série o rodinných vztazích, utrpení, ztrátě lásky, ale i důvěry. Po smrti otce zůstávají čtyři sourozenci se svou matkou sami. Ta ovšem nemá peníze, a tak se rozhodne pro riskantní návrat k velmi bohatým rodičům, kteří ji ale před lety vydědili. Děti zavře do podkrovního pokoje a s pomocí své zlé matky, jejich babičky, jim nosí potřebné věci k přežití. Dětem vlastně nic neschází, kromě čerstvého vzduchu, živých květin a pocitu volnosti. Na půdě, kam je přístup jen z onoho pokoje si vybudují papírovou zahradu, kde si můžou pětiletá dvojčata hrát. Postihne je ale nejedno úskalí, největším problémem začíná být dospívání…
Knihu jsem poprvé četl před čtyřmi lety. Je to ten typ příběhu, který Vás rozbrečí, rozerve a budete ho na jednu stranu proklínat, přesto budete stále chtít číst dál a dál.
Autorka Virginie Cleo Andrews napsala nejednu dobrou knižní sérii, přesto není nic lepšího než Květy z půdy; tato pentalogie je tak vybroušená a plná zvratů, že nebudete chtít se čtením přestat! Ne každý ovšem čtení zvládne…
Série inspektora Gamache
Každý podzim čtu vždy jeden příběh z úžasné detektivní série od kanadské spisovatelky Louise Pennyové. Detektivky jsou psány v klasickém duchu Agtahy Christie a jejich čtení si vždy vychutnávám plnými doušky. Letos na mě čeká již pátý díl této několikadílné série s názvem Hladový duch. Paní Pennyová ve svých detektivkách kombinuje komorní prostředí, úžasnou kanadskou přírodu, výborné jídlo a skvělé popisy charakterů a prostředí. Ani u jednoho dílu jsem se nenudil, vždy jsem se zatajeným dechem čekal, kdo bude vrah a čtení jsem si neuvěřitelně užíval; vždy s čajem a máslovým croissantem!
Vrchní inspektor Gamache – z oddělení vražd Sûreté du Québec – je milý detektiv, který se vyzná, stejně jako Hercule Poirot, v charakterech lidí, dokáže naslouchat a mistrně dedukovat. Není proto divu, že je u lidí tak moc oblíbený. Autorka je navíc držitelkou několika ocenění Agatha Award, což je takovou malou zárukou kvality. Kdo jednou tuto sérii okusí, bude jí milovat!
Co dalšího si přečíst na podzim?
Knih, které jsou vhodné pro podzimní čtení, je více než dost. Rozhodně doporučuji si přečíst například Nevítaného hosta od Shari Lapena, který má skutečně mrazivou atmosféru a bude Vás ohromně bavit, díky komorní atmosféře lidí, kteří zůstanou odříznuti od světa v jednom hotelu.
Letos mě například zaujala autorka Lesley Kara, které u nakladatelství Kalibr vyšla nová knihy Kdo o tom ví?, která je stejně dobrá jako její debut Fáma.
Zaujme například i Stephen King a jeho Carrie, což je horor vybroušený k dokonalosti nebo jeho Pod kupolí, jehož námět se objevil i v Simpsonových.
Zmínit zde musím i jedinečného britského prozaika Juliana Barnese a jeho Jediný příběh, který se stal hitem loňského podzimu a získal si čtenáře nejen u nás, ale i na Slovensku! A pokud máte rádi historické příběhy z druhé světové války, velmi doporučuji Jsou světla, která nevidíme od Anthonyho Doerra; chuťovka, která Vás rozpláče.
Co Vy a podzim? Se kterými knížkami jej trávíte? A narazili jste letos na nějakého autora, který Vás oslovil a jste rádi, že jste ho objevili? Napište do komentářů i Vaše tipy!
2 komentářů
Odeon mám taky moc rád, ale je pravda, že ne vždy mi to padne do noty. Ale pár kousků patří mezi moje nejoblíbenější knihy. Hlavně jsou to teda věci z edice Knihovna klasiků. Ta je fakt fajn, je pěkně zpracovaná a přitom cenově dostupná. Ne jako některé bibliografická vydání, které pod tisícovku nekoupíte.
OdpovědětVymazatJá se musím přiznat, že už jsem knihu nedržela hrozně dlouho v ruce. Čtení nikdy nebylo moje hobby. O historii se taky zajímám, ale spíš si pustím nějaký dokument nebo film v televizi a taky jsem zjistila, že jsou skvělé i historické audioknihy , takže to tak různě střídám. Dneska je spousta možností, naštěstí není potřeba jenom číst knihy, když se chce člověk něco dozvědět.
OdpovědětVymazatDěkujeme za Váš komentář! ;-)